Ryby vyjmeme ze solného láku, opereme v pitné studené vodě, necháme okapat. Pak se můžeme rozhodnout pro některý ze způsobů obalů. Nejobvyklejší je
• klasický trojobal mouka+vajíčko+strouhanka.
• Další možností je: vaječné bílky naředit černým pivem, čili – mouka+bílky s pivem+mouka.
• Nebo klasické těstíčko – ale tam nelze rybám dát pauzu, musí se hned smažit.
• Pro ty, kteří nemají v lásce silnou krustu z trojobalu, lze doporučit jen obalení ještě vlhké ryby v mouce.
• Dle vlastní fantazie můžeme ryby dochutit: třeba pomáznout francouzskou hořčicí, nebo rozetřeným česnekem či mletým kmínem.

Pak rybky zbavíme hlav

(uschováme do mrazáku na polévku) a vnitřností. Dobře je umyjeme a necháme okapat. Máme-li rybek větší množství, nemusíme je solit jednotlivě a obracet hřbety dolů, aby dobře solí prosákly, ale doporučujeme je nasolit solným nálevem. Na 5 kg ryb dáme asi 3 litry vody, ve které dobře rozmícháme asi 1/4 kg soli. Větší ryby můžeme již před vložením do láku naporcovat, menší necháme celé, nebo v půlkách. Musíme si uvědomit, že čím menší ryba, tím kratší doba nasolení. Též hraje svoji roli teplota. Platí - čím vyšší teplota, tím kratší doba lákování. Takže ryby, které máme k dispozici, necháme v solném láku max. 7 – 9 hodin. V pátek odpoledne nás soused obdařil, ryby jsme opracovali, nalákovali, dali v láku do lednice, no a v sobotu ráno můžeme pokračovat.

rYby

Tak se opět přihodilo, že nás soused zásobil nadílkou různých ryb a rybek ...
Jedná se opět o plevelné bílé ryby, jako jsou cejni, plotice, podoustve. Mohou to být i jiné druhy rybek, třeba kapříci, karasi nebo i menší okounci. Neodmítneme žádný druh, neboť každý se dá použít na přípravu pečenáčů. Ryby si nejprve připravíme. To znamená oškrábat šupiny. U výše uvedených druhů to není problém, na nezaschlé bílé rybě jdou šupiny snadno odstranit silnějším kuchyňským nožem. Jen u okounků nám to dá zabrat.

4. Bederní podepření páteře v každé pozici sezení:

- přirozené esovité zakřivení páteře rovněž při sezení v mírném předklonu, např. při
práci napočítači - zabraňuje sezení s kulatými zády
5. Anatomicky
tvarovaná sedací
plocha: 6. Odpružení sedadla:
7. Aktivní prodyšné
čalounění:
- zajišťuje správnou
polohu pánve pánevní
opěrou
- vymezuje přesný posez
k opěradlu
- zabraňuje bezděčnému
sklouzávání ze sedací
plochy - centrální šroubová
pružina zajišťuje
odpérování při
dosednutí čímž,
nedochází k nezdravým
nárazům na páteř
- plné odpružení i při
sezení v nejnižší
poloze - chrání před nepříjemnou
akumulací tepla
a vlhkosti
- příjemné mikroklima při
sezení i při vyšší teplotě
okolí
- příjem vlhkosti
s následným odvětráním

2. Individuálně

nastavitelný přítlak
opěrky zad: 3. Výškově nastavitelná
bederní opěra
páteře:
- zohledňuje váhu,
tělesné rozměry a pocit
uživatele při sezení
- zaručuje optimální
přítlak opěrky na záda
pro všechny uživatele
- zpříjemňuje dynamické
sezení - individuální přizpůsobení
uživateli
- přesné podepření páteře
- přirozené esovité
zakřivení páteře

jak zpravne sedet

1. Dynamické opěradlo
s mechanickou pružinou:
- permanentní kontakt
těla s opěradlem
- vyvážené podepření
horní části těla
a zabránění pocitu pádu
nazad zajišťuje
progresivně pracující
ocelová pružina
- podporuje dynamické
sezení

Lidé se také různí tím,

jaké obranné mechanismy volí při stresové situaci. Myslím si, že každý člověk používá ty mechanismy, které se mu osvědčily a vypouští ty, které mu dané situaci nepomohly. Ty osvědčené pak vzájemně kombinuje a podle svých zkušeností si vybírá, které techniky využije u určité situaci. Já sama nejčastěji využívám techniky kompenzace, to znamená, že když se mi něco nepovede, tak si to vynahradím něčím jiným v té samé, nebo v jiné oblasti. Dále používám racionalizaci, kdy se sama sobě snažím rozumově vysvětlit, proč jsem v dané situaci, a proč se věci dějí tak, jak se dějí. V situacích emocionálního ladění dávám přednost izolaci, kdy mi vyhovuje, že si problém řeším sama v sobě, a že si ten problém vyřeším bez pomoci ostatních.

Praktická část

Stres se u každého z nás projevuje jinak, ale můžeme najít společné znaky pro většinu lidí. Nyní bych uvedla pár příkladů reakcí na stres u pěti různých lidí. Jako modelovou situaci jsem si vybrala čekání na zkoušku na vysoké škole. U projevů stresu jsem zkoumala tři složky – fyziologickou, emocionální a behaviorální.

Fyziologická Emocionální Behaviorální
Osoba 1 Pocení rukou, zvýšená spotřebu nikotinu Pocit zapomnění, úzkost Mít něco v rukou, s něčím si hrát
Osoba 2 Bolest břicha, střevní potíže, studené ruce, nechutenství, zvýšená spotřeba cigaret Nervozita, uzavřenost, beznaděj, pocit „je mi to jedno“, náhlé uvolnění těsně před zkouškou
Osoba 3 Střevní potíže, bolest břicha, nechutenství Hrůza, uzavřenost, úzkost, beznaděj Poklepávání nohou, trhavé pohyby
Osoba 4 Zvýšená spotřeba cigaret, napětí ve svalech, žízeň Úzkost, uzavřenost, zvýšená agresivita Přenášení agrese na jiné předměty, ukusování rtu
Osoba 5 Pocení rukou, bolest břicha, sevřené břicho, chuť na jídlo, zvýšená spotřeba nikotinu Nervozita, úzkost Hraní si s rukama, snaha odvést pozornost na něco jiného

Jedinec nepoužívá

jedné izolované techniky, navzájem je kombinuje. Techniky vznikají jako výsledek učení v průběhu vývoje pod vlivem životních, zejména společenských podmínek. Vývoj technik je podmíněn také vrozenými znaky organismu (temperament). Pro každého je charakteristický způsob překonávání náročných situací. Pro psychopatologii je důležité na základě poznatků o tom, jak se lidé s náročnými situacemi vyrovnávají, odstraňovat takové faktory, které mohou působit patogenně. Poznatků je využíváno také v různých psychoterapeutických technikách.

- negativismus – vzdorovité chování, hlavně u dětí ve špatném prostředí v rodině, dítě svým chováním rodiče „trestá“ nebo očekává nějaké ústupky, v dospívání, kdy si mladí lidé potřebují vytříbit svoje názory, v tomto období je to zdravé
- potlačení a popření – potlačení a zapírání problémů – žádný problém není, nepřipouští, že by nějaký problém byl, např. v péči o rodinu, rozvodové situace
- únik do nemoci – oddálení problémů, např. u lidí společensky nepřizpůsobivých, výkon trestu
- sebevražda – snaha zbavit se zodpovědnosti, duševní krize, určitá psychická porucha, buď se chce opravdu zabít, nebo jen snaha, aby si toho člověka někdo všimnul

Techniky odvozené od úniku:

izolace – stažení se do samoty, často se stává povahovým rysem – introverze, vyhýbání se povinnostem a řešením
- regrese – návrat k nižšímu vývojovému stupni – v té době byla na toho člověka zaměřena pozornost, bylo mu dobře, a proto se tam vrací, např. u dětí, když se narodí druhý sourozenec.
- fixace – upevnění, upoutání, problémem při převýchově – stereotypní vybavování

identifikace

identifikování s kladnými a zápornými vzory – rodiče, dospělý, v dospívání slouží k odpoutávání od rodiny, nepřiměřené např. u klientů, kteří se identifikují s otcem, sourozencem a tím se ospravedlňují
- projekce – svalovaní svých neúspěchů a nezdarů na druhé osoby
- kompenzace – vyvážení neúspěchu něčím jiným, scestné – přejídání, konzumace alkoholu a drog a jiné poškozování zdraví
- racionalizace – neúmyslné klamání sama sebe, ospravedlňování sama sebe před sebou, zkreslování skutečnosti, přikrášlování, zdůvodňování svého jednání rozumovými konstrukcemi

Techniky vyrovnávání se stresem:

Tyto techniky rozdělujeme do dvou skupin – techniky odvozené od úniku a techniky odvozené od agrese.

Techniky odvozené od agrese:

- egocentričnost – upoutávání pozornosti, patologická forma hypochondrie, hysterie, mánie, upoutání pozornosti je obranným mechanismem před nečím – signálem pro pedagogy, sociální pracovníky

Zvládání stresu

Pět různých druhů strategií zvládání stresu:

1. zvyšování informovanosti o tom, co se se mnou děje, i o tom, co se děje mimo mne, ale mne se to týká, abychom byli schopni zvrátit chod událostí nebo alespoň zmírnit dopad stresoru
2. přímá činnost – jakýkoliv čin, kterým buď z vlastní iniciativy nebo vyprovokován stresorem se dávám do boje
3. utlumení určité činnosti, která by mou vlastní situaci mohla zhoršit či mne oslabit
4. vnitřní procesy typu rozhovoru sama se sebou, kde se snažím přehodnotit situaci, změnit žebříček hodnot, najít jinou cestu řešení apod.
5. obrácení se na druhé lidi se žádostí o pomoc – o odbornou radu, útěchu, uklidnění, posilu, sociální oporu.

Stres a nemoc

Jedním z důvodů, proč se zajímáme o stres je i ten, že stres má negativní dopad na náš zdravotní stav. Některé studie hovoří např. o stresových nemocích, o nemocích civilizačních nebo o psychosomatických onemocněních. Jde především o:

- ischemická choroba srdeční (infarkty myokardu)
- hypertenze (chorobně vysoký krevní tlak)
- vředy
- tuberkulóza
- alergie apod.

Existuje také spojitost mezi stresem a rakovinou Není to stres sám osobě, co umožňuje rozvoj rakoviny, ale především nezvládnutí stresové situace. Není pochyb o tom, že stresy mohou urychlit také anginu pectoris, srdeční arytmii, srdeční selhání, infarkt myokardu a srdeční mrtvici těch lidí, kteří již mají kardiovaskulární chorobu.

Behaviorální:

(chování a jednání lidí ve stresu)
- nerozhodnost
- zvýšená asence, nemocnost, pomalé uzdravování
- sklon k nepozornému řízení auta
- zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se úkolům výmluvy, vyhýbání se odpovědnosti
- zvýšené množství vykouřených cigaret za den
- zvýšená konzumace alkoholu
- větší závislost na drogách, zvýšené množství tablet na uklidnění a léků na spaní
- problémy s usínáním, dlouhé noční bdění, pozdní vstávání s pocitem velké únavy

Emocionální:

- prudké a výrazně rychlé změny nálad
- nadměrné trápení se s věcmi, které zdaleka nejsou tak důležité
- neschopnost projevit emocionální náklonnost a sympatizování s druhými lidmi
- nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav a fyzický vzhled
- stažení se ze sociálního styku
- pocity únavy a obtíže při soustředění pozornosti
- zvýšená podrážděnost a úzkostnost

Příznaky stresu:

Rozdělujeme je do tří kategorií, na fyziologické, emocionální, behaviorální.

Fyziologické:

- zrychlené, nepravidelné bušení srdce a jeho silnější činnost
- bolest a sevření za hrudní kostí
- nechutenství a plynatost v břišní oblasti, křečovité, svírající bolesti
- časté nucení k močení
- změny v menstruačním cyklu
- svalové bolesti v oblastech okolo páteře
- migréna
- nepříjemné pocity v krku

Autorská dvojice

Rahe a Holmes došli k závěru, že u jedné osoby může dojít ke kumulaci stresorů z různých zdrojů. Domnívali se, že existuje určitá hranice nahromadění stresů, kterou není možno překročit bez následků, tj. jejíž překročení se projeví radikální změnou zdravotního stavu. Selye upozornil, že působení stresorů závisí v první řadě na tom, jak je tento stresor danou osobou chápán. Epstein, který na něj navázal, ukázal, že stresor je pro člověka tím těžší, čím více ohrožuje jeho vlastní já, tj. samo jádro jeho osobnosti

Stres se nevyskytuje jen u lidí, ale i u zvířat. A byly to právě zvířata, u nichž byla stresová reakce poprvé soustavně pozorována a přesně studována. Bylo zjištěno, že u zvířat dochází ke stresu z pěti příčin: zmatek (zvíře se ocitlo v chaosu), nadměrná stimulace a uspěchanost, monotonie neboli jednotvárnost, opuštění druhými, omezení svobody pohybu.

U lidí patří mezi největší stresory např. smrt manžela či manželky, rozvod, vězení, smrt blízkého člena rodiny, ztráta zaměstnání, do skupiny lehčích stresorů můžeme přiřadit např. nástup do nového zaměstnání, změnu bydliště, změnu rytmu spánku a bdění nebo např. dopravní přestupek.

Stresory

Faktory způsobující stres nazýváme stresory. Stresorem chápeme nehativně na člověka působící vliv. Stresorem může být materiální faktor – např. nedostatek potravy či tekutiny, nebo sociální faktor – např. působení agresivního člověka na druhé lidi. H. Selye hovoří o fyzikálních a emocionálních stresorech. Mezi fyzikální řadí jedy, alkohol, nikotin, kofein a jiné drogy, mezi emocionální stresory řadí např. úzkost, zármutek, nenávist a nevyspalost.

Howard a Scott: Stres vyjadřuje situaci člověka v napětí při řešení problému, když se do cesty řešení tohoto problému postaví nepřekonatelná překážka.

Stresem se tedy obvykle rozumí vnitřní stav člověka, který je buď přímo něčím ohrožován, nebo takové ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná.

Stres můžeme chápat čtyřmi způsoby:

1. Stres chápeme jako celou těžkou situaci
2. Jako podmínku, okolnost, či nepříznivý faktor, který na člověka dopadá
3. Odpověď organismu na stresující činitele
4. Celkový vnitřní stav – nejen fyzický, ale i psychický

Podle intenzity stresové reakce rozlišujeme:

Hyperstres – to je stres překračující hranice adaptability
Hypostres – stres nedosahující obvyklých tolerancí stresu

Podle kvality stresové reakce rozlišujeme:

Distres – negativně působící stres
Eustres – kladně působící stres – např. rozechvění při očekávání kladně emocionálně zabarvené události

Teoretická část

Definic stresu je velmi mnoho a zpravidla se mění s každým autorem. Pro příklad bych nyní uvedla několik různých definic od různých autorů:

H. Selye: Stres je stav organismu po selhání normálních mechanismů homeostázy, je výsledkem interakce mezi určitou silou působící na člověka a schopností organismu odolat tomuto tlaku.

Appley: stres je extrémně vyhrocená frustrace, kdy je osobnost vážně ohrožena dlouhodobě. Jedinec prožívá nebezpečí a jeho obranné reakce zesilují v paniku.

Miller: Stres je extrémní a neobvyklá situace, jejíž hrozba vyvolává významnou změnu chování.

Význam slova stres a jeho definice

Slovo stres k nám proniklo z anglického slova „stress“, a to vzniklo z latinského slova „stringo, stringere“, které znamenalo utahovati, stahovati, zadrhovati. V technickém smyslu je slovo stres blízké svým významem presu, znamená působit tlakem na daný předmět. V oblasti věd o člověku výroku býti ve stresu můžeme rozumět jako býti vystaven nejrůznějším tlakům, a proto být v tísni. Odborníci zabývající se člověkem mluví o stresu v tělesné (fyziologické), duševní (psychologické) a sociální (společenské) rovině.