Avokádo

VNITŘNí POUŽITí
Avokádo se doporucuje u anémie, žaludečnestřevních
onemocněních, aterosklerózy, cukrovky.
V poslední době v něm byla objevena rostlinná
antibiotika, proto je vhodné i jako preventivní
prostředek proti střevním infekcím. Je také
považováno za afrodiziakum,
velmi kvalitního nevysychavého
oleje (do30%), asi 4%bílkovin, 1%
cukru, dusíkaté látky,minerální látky
a tanin. Plody jsou bohaté na provitamin
A a vitaminy Bt, B2,E, D, K,
PP,pouze obsah vitaminu Cje zanedbatelný.
Avokádo se konzumuje čerstvé
(muže se také zmrazit) - používá se
do zeleninových salátu, ale i k přípravě
majonéz, zmrzlin a koktejlu.
Může se podávat s horčicí či jen
podélně rozkrojené, s vyjmutou peckou,
osolené nebo okořenené, případně
pokapané citronem. Avokádový
olej se používá v kosmetice.
VNEJší POUŽITí
« Pro svůj vysoký obsah kyseliny pantotenové se
výborně hodí k léčení kožních nemocí a vypadávání
vlasů. Přidává se do různých kosmetických výrobků -
koupelových olejů pro suchou pleˇt, do mastných
krému apod.

(Solanum melongena)
Baklažán je stará kulturní rostlina
původem z malajského poloostrova.
Za jeho původní mateřskou rostlinu
se považuje lilek šedivý, který roste
planě v tropické Africe a od Egypta
až dojihozápadní Asie.V Evropě se
začal postupně pěstovat ve 13.a 14.
století. Dnes je nejrozšírenejší v Číne,
Japonsku,Indii, Íránu a Turecku,
v menším rozsahu se pěstuje ve
všech zemích s teplým klimatem.
Baklažán (botanický název - lilek
vejcoplodý)je jednoletá bylina z čeledi
lilkovitých s mohutnou vzpřímenou,
rozvětvenou, 50-150cm
vysokou lodyhou, která částecne
dřevnatí.

Artyčok

VNITRNí POUŽITí
Artycok pusobí mocopudne a povzbuzuje
tvorbu a vylucování žluce, potu, odstranuje
z organizmu produkty látkové premeny,
podporuje regeneraci jaterních bunek,
podporuje trávení, lécí žloutenku, uratickou
artritidu, žlucové kameny, zánety jater,
revmatizmus, snižuje hladinu cholesterolu,
tuku a cukru v krvi.
Artycoky patrí mezi nejstarší lécivé
rostliny. Obsahují hlavne horcinu
cynarin,sliza tríslovinu,inulin,ruzné
enzymy,relativnehodnevitaminuA,
méne vitaminu B, flavonové glykosidy
a organické kyseliny. Krome
toho jsou artycoky hodnotným
zdrojem kyseliny listové a draslíku.
VNEJšíPOUŽITí
Ve strední Evrope se z mnoha
druhu artycoku darí francouzskému,
Iyonskému a velkému bretanskému. Podle
barvy existujítri druhy -svetlezelený,zelený
a fialový.
na 100 g ovoce. Dužina plodu
obsahuje krome znacného množství
vody (do 70%) vysoké procento
Avokádo je plod hruškovce prelahodného
neboli amerického (Persea
americana), stálezeleného, až 20 m
vysokého subtropického až tropického
stromu z celedi vavrínovitých.
Plody jsou masité bobule ruzného
tvaru, až 20 cm dlouhé, žlutave zelené,
hnedavé až cerné z purpurovým
leskem. Uvnitr plodu je velké semeno
obklopené mírne nasládlou žlutou
dužinou, která má konzistenci tuhého
másla, orechovou príchut a jemne
voní. Avokádo pochází ze Strední
a Jižní Ameriky.
Je velmi výživné - jeho energetická
hodnota ciní asi 837 J (200 kalorií)

VNITRNí POUŽITí

Plody podzemnice olejné se využívají
zejména v kuchyni jako potravina. Jsou velmi
výživné - obsahují 60-70 % tuku a 23-37 %
bOkovin.Z arašídu se vyrábí výborný arašídový
stolní olej, nadzemní cást rostliny a pokrutiny
jsou cenným krmivem. Prestože obsahují
mnoho zdraví prospešných látek, v ceské
labužnické ani v dietní kuchyni se arašídy
prOišneuplatnují. Pražené mohou být použity
ve studené kuchyni nebo pri príprave ruzných
zákusku a cukrovinek.
(ilPARTYCOK
(Cynarascolymus)
V dnešní dobe už artycoky nerostou
plane.Pestujísehlavnejako zelenina.
Zemí jejich puvodu je pravdepodobne
Etiopie, odkud se dostaly do
Egypta. Dodnes mužeme obdivovat
obrazy artycoku na staroegyptských
umeleckýchdílech.
Artycokje vytrvalá rostlina z celedi
hvezdnicovitých. Rovná lodyha
s belavým ochlupením dorustá do
výšky 2 m. Velké, zespod šede
plstnaté listy tvorí u násady lodyhy
širokou ružici. Listenyjsou strechovite
složeny v nekolika radách.
Vnejšíjsou bodlinaté. Kvety artycoku
tvorí velké úbory, které vyrustají
na vrcholcích krátkých rozvetvených
výhonku.
Pri pestování artycoku není rostlinám
dovoleno se plne vyvinout do
kvetu, protože za luxusní pochoutku
jsou považovány mladé dužnaté
úbory. Jí se pouze kvetové lužko
a spodní cásti zákrovních listenu.
Artycoky chutnají výborne zasyrova
Gejichchut je podobná vlašským
orechum) i varené nebo smažené.
Jedlé jsou také mladé artycokové
výhonky. Jsou znamenitou surovinou
pro zeleninové saláty z cerstvé
i konzervované zeleniny, a prísadou
do mnoha omácek. Vefytoterapii se
používá list.

Arašídy

VNITRNí POUŽITí
Odvar z plodu anýzu se používá pri chorobách horních cest dýchacích,
pusobí jako expektorans, tj. usnadnuje odkašlávání a uvolnuje hlen, redí
sliz, který zustává na pruduškách; má stimulující vliv na proces laktace u
kojících žen (pusobíjako prostredek podporující sekreci mléka, tj.laktagogum).
Anýzová silice usnadnuje vylucování plynu, zabranuje plynatosti, má vliv na
uvolneníhladkých svaluzažívacího traktu, nekdy vyvolává ríhání.U ledvinových
onemocnení se anýz používá jako mocopudný prostredek, pomáhá rovnež
pri nervovém napetí a predmenstruacních stavech. Lihový extrakt z anýzu
podávaný pred jídlem zvyšuje chut k jídlu a zlepšuje trávení.

(Arachis hypogaea)
Arašídy jsou lusky podzemnice
olejné (Arachishypogaea).Podzemnice
patrí k rodu dvoudeložných
rostlin.Je známocelkem 9druhutéto
rostliny, rostoucích ve volné prírode
hlavne v jižní Americe, zejména
v Brazílii.Jako významnáprumyslová
plodina se však podzemnice
olejná pestuje v tropech a subtropech
po celém svete. Arašídy,
nazývané nekdy také burskými
oríšky, nejsou orechy
v pravém slova smyslu.
Jde o lušteninu podobnou
napr. sóji. Lusky
podzemnice olejné vyrustají
pod zemí na
dlouhých úponcích. Pojmenování
"burské oríšky"
dostaly podle krestníhojména
Búr.
RECEPT NA PŘÍPRAVU
ARAŠíDOVÉHO MÁSLA:
Velmi oblíbené, zejména v USA, ale poslední
dobou stále známejší i u nás, je arašídové
máslo. Je zdravé a velmi výživné. Chcete-Ii si
je pripravit doma, potrebujete asi 125 g
oloupaných, cerstve lehce opražených arašídu,
které rozmixujete. Pridáte 1-2 lžíce oleje, pak
znovu mixujete, až získáte hladkou nebo mírne
krupavou hmotu. Z uvedeného množství obdržíte
asi 60 g arašídového másla, které mužete
mazat na chléb a pecivo nebo použít k príprave
zákusku.

angrešt

VNITRNíPOUŽITí
« Cerstvý nebo mražený angrešt je bohatým zdrojem vitaminuC
doporucovaného pri nachlazení a chripce. Vitamin C je silným
antioxidantem, pomáhá lécit astmatické stavy, zánet prudušek,
zánetlivé stavy ruzného druhu, kardiovaskulárnínemoci. Zavareniny
z plodu angreštu chrání pred pusobením viru. Angreštový kompot
se v lidovém lécitelstvídoporucoval pri horecnatých onemocneních.
VNEJší POUŽITí
«Prípravky z plodu angreštu mohou
být použity pri zánetlivých kožních onemocneních.
Obklady z plodu angreštu
by se však nemely prikládat na odreniny
a otevrené rány na kuži. Angrešt se také
pridává do výživnýchbalzámu na vlasy.
I
1
2
I
~Ýz
(Pimpinella anisum)
Bedrník anýz, bežne nazývaný
anýzem, pochází z Egypta a Malé Asie.
Je to jednoletá bylina. Její lodyha
dosahuje výšky 50 cm. Roste na
místech slunných a chránených pred
vetrem.Dává prednost zásaditépude
obsahující velké množství vápna.
V dobe dozrávánívyžaduje vysokou
teplotu.Aromatickédvojnažky,které
se používají jako korení, obsahují
kolem3%anýzovésilice.Jako lécivá
rostlina a takéjako korení dopeciva,
jídel a nápoju byl anýz používán již
Egyptany kolem 1500 let pr.n.I.
Rímanéjej ocenovali jako prídavek
VNEJší POUŽITí
~ Silice z anýzových semen
je soucástíústníchvod a kloktadel,
zubních past a parfému.
do mustacea - aromatického peciva
podávaného na konci hostiny pro
zlepšení trávení. V Recku se
kjídlu podávásilnevychlazený
anýzový likér
nazývaný ouzo.
ti
Odvar z anýzu slazený medem pomáhá pri
dyspepsii (zvýšeném vylucování žaludecních
štáv provázeném casto nechutenstvím).

Ananas sativus

VNITRNíPOUŽITí
~ Ananasová štáva obsahuje látky zabranující prilnutí
choroboplodných bakterií ke stenám mocových cest.
Klinické výzkumy dokázaly, že pravidelné pití asi 500 ml
ananasové štávy denne dusledne predchází bakteriálním
infekcímmocové soustavy,zvlášte pak mocového mechýre.
Ananas je hodnotným zdrojem manganu, stopového
prvku duležitého pro profylaxi osteoporózy (rídnutí kostO
a její lécbu. Plody jsou chutné cerstvé i ruzne tepelne
upravené.
Pravidelná konzumace ananasu muže zmírnit prniš silnou
menstruaci; u starších osob snižuje riziko zlomenin.
VNEJší POUŽITí
~ Muže pomáhat pri lécbe kožních infekcí
vzhledem ke svým bakteriocidním a antivirovýmúcinkum.
" ~ŠT
(Grossularia)
Angrešt je rostlina v našem klimatickém
pásmu velmi rozšírená. S divoce
rostoucím angreštem se mužeme
setkat v Asii, strední Evrope a Severní
Americe. Výhonky tohoto vytrvalého
kere jsou pokryté ruzne velikými
- podle druhu odrudy - ostny. Vetšina
odrud má výhonky neohebné, rovné,
listy troj nebo peticlenné s vroubkovaným
okrajem. Angrešt je snadný
pro pestování a odolný vuci mrazu.
Plody se sklízejí na prelomu cervna
a cervence.
POZOR!
Osobám náchylným k onemocnení
ledvinovými kameny se nedoporucuje jíst
angrešt ve vetším množství. Tyto plody
obsahují mnoho štavelanu, které mohou
zpusobit tvorbu kaménku
v mocových cestách. Angrešt je bohatým
zdrojem vitaminu C.

Ananas sativus

Pestují se ruzné odrudy této rostliny.
Plody se mohou lišit barvou slupky
- od zelené, pres ruzné odstíny žluté
až po cervenou. O zralosti ananasu
rozhoduje jeho mekkost, ne barva.
Ješte v XVIII. století byl ananas
považován za ovoce králu, v Evrope
se ho podarilo poprvé vypestovat
v Anglii v roce 1672.
Ananas je vytrvalá rostlina
puvodem z Brazílie. Dnes se
pestuje také na Kube, Floride,
v Puerto Rico, Africe a Asii.
Tato rostlina nepotrebuje
mnoho vody, svým vzhledem
se podobá agáve nebo juce.
Ananasovník vytvárí ružici
prízemních listu. Zjejího stredu
vyrustá kvetonosný stonek.
Plodem jsou bobule, které srustají
se zdužnatelýmispodinami
listenu a se zdužnatelým vretenem
kvetenství a vytvárejí
tak plodenství, na jehož vrcholuje
opet listová ružice.
Plod bez koruny je vysoký
10-20cm,jeho váha dosahuje 5 kg.
Úcinné látky
v ananasu pusobí
prouzánetliv~podobne
jako aspirin, apodporují
hojení
zlomenin.

Pohybová aktivita

Podmieňuje ich
schopnosť koncentrovať procesy podráždenia a útlmu. Sila
svalu závisí od veľkosti jeho prierezu. Jeden cm2 prierezu
svalu vyvinie u netrénovaných silu 39—45 N. Podľa toho
či sa pri silovom výkone mení dĺžka, alebo len napätie svalu,
hovoríme o dynamickej a statickej sile. Väčšie napätie
svalu sa dosiahne pri jeho maximálnom statickom stiahnutí.
Rozvojom sily mohutnie svalovina, zväčšuje sa plocha
svalových úponov, tvorba nových vlásočníc pôsobí na
zlepšenie prekrvenia svalu. Zdokonaľujú sa podmienené
pohybové reflexy, koncentrujú sa procesy podráždenia
a útlmu. Na pohybe sa zúčastňuje viac hybných jednotiek,
zvyšuje sa množstvo energetických látok vo svale, zlepšuje
sa anaeróbne uvoľňovanie energie.
Mimoriadne nároky kladie pohybová aktivita silového
charakteru na srdcovocievny systém. Stiahnutím svalu sa
v ňom zmenší prúdenie krvi a zhorší sa zásobovanie kyslíkom.
Pri silovom výkone je spravidla dýchanie zastavené
uzatvorením hlasivkovej štrbiny. V dôsledku toho sa zvýši
vnútrohrudný a vnútrobrušný tlak. čo spôsobuje zhoršený
odtok krvi do srdca, jej nedostatočné okysličovanie
v pľúcach. Tým silová pohybová aktivita značne zaťažuje
srdcovocievny systém, preto môžeme maximálnu silu rozvíjať
až po ukončení rastu, lebo značné zhrubnutie svalstva
by mohlo obmedziť rast kosti do dĺžky. V období dospievania
sa rozvíja sila len spolu s pohybovou aktivitou
obratnostneho a rýchlostného charakteru. Pohybová aktivita
silového charakteru pre sťažené pracovné podmienky
srdcovocievneho systému nie je vhodná ani pre ľudí
v staršom veku. Typickou silovou pohybovou aktivitou je
vzpieranie.
Pri pohybovej aktivite obratnostneho charakteru sa

strieda krátkotrvajúce zaťaženie s oddychom. Zaťaženie
je charakterizované dokonalou koordináciou svalových
skupín, pričom ako rozhodujúca zložka neprevláda ani
rýchlosť ani sila ani vytrvalosť. Intenzita pohybov nebýva
vysoká a aj celkove vykonaná práca je malá. Rozhodujúcu
úlohu zohráva centrálny nervový systém, vytvárajúci
vzťahy medzi podráždením a útlmom. Opakovaním pohybu
sa osvojujú nové pohybové návyky, ktoré sa realizujú
s ekonomickým výdajom energie, pričom sa môžu navzájom
rôzne spájať. Čím väčšie množstvo pohybových návykov
človek zvládne, tým sa stáva obratnejším. Vzhľadom
na rozhodujúci význam centrálneho nervového systému
najlepšie podmienky na rozvoj obratnosti sú medzi 6. až
10. rokom, keď je plastickosť nervového systému najväčšia.
Obratnosť možno rozvíjať v každom veku okrem neskorej
staroby. Tu sa obmedzuje pre menšiu kĺbovú pohyblivosť
a riziko zranenia. Ľudia s vysokou úrovňou obratnosti
majú všetky organy úmerne rozvinuté.