Jejich úkolem monitorovat výskyt nejčastějších původců nemocí v daném regionu. Mají být schopny poradit i ve složitých a sporných případech. Jsou i místy, kde by měla být okamžitě k dispozici i vzácná a často život zachraňující antibiotika (v nočních hodinách či o víkendech).

Antibiotiková centra jsou i jakýmisi strážci financí. Jestliže je totiž antibiotikum nasazeno skutečně správně (například podle výsledků kultivace), tak se ušetří peníze například za kratší dobu hospitalizace nebo se nemusí měnit již nasazená léčba.

U nás byl tento nešvar do jisté míry držen na uzdě restriktivním komunistickým režimem. Ten tak musel činit i s ohledem na nedostatek deviz. S uvolněním trhu po roce 1989 a příchodem velkého množství farmaceutických firem se situace i u nás změnila.

Situace, kdy bakterie nereagují na běžný typ antibiotik, je velice nepříjemná jak z hlediska zdravotního, tak finančního. Jistou prevencí by měla být spolupráce lékařů s antibiotikovými středisky.

Masové rozšíření antibiotik

sebou přineslo mnoho dobrého i zlého. Díky nim se mnohé infekce staly relativně banálními (spála, zápal plic). Bez tohoto druhu léků by nebylo myslitelné provádět ani celou řad operací. Tragické následky by měly i mnohé úrazy.

K velkým nedostatkům poměrně slušné dostupnosti antibiotik patří vzrůstající odolnost mikroorganismů proti těmto chemikáliím. Na vině je bohužel sám člověk. Zbytečně se nasazují příliš specifická antibiotika, a to i tam, kde stejně nemohou pomoci, například u virových infekcí dýchacích cest.

Opatrně s antibiotiky

Bakteriální infekce je vlastně soubojem dvou organismů, jedním je člověk a druhým je živočich viditelný v hledáčku mikroskopu. Před objevením antibiotik, byl v tomto boji lidský imunitní systém většinou zcela osamocen.

První antibiotika byla produktem plísní. Šlo rozhodně o nedostatkové zboží, dá se říci, že za druhé světové války bylo doslova o strategickou surovinou. Za půl století, po které jsou tyto léky používány, se z nich staly ale jedny z nejvýznamnějších druhů medikamentů. V České republice se za tyto preparáty v posledních letech utratí velká část financí určených na léky.

Antibiotika ano anebo ne?

Bakteriální infekce je vlastně soubojem dvou organismů, jedním je člověk a druhým je živočich viditelný v hledáčku mikroskopu. Před objevením antibiotik, byl v tomto boji lidský imunitní systém většinou zcela osamocen. První antibiotika byla produktem plísní. Šlo rozhodně o nedostatkové zboží, dá se říci, že za druhé světové války bylo doslova o strategickou surovinou. Za půl století, po které jsou tyto léky používány, se z nich staly ale jedny z nejvýznamnějších druhů medikamentů..

Používejte vhodnou zubní pastu.

Vždy používejte fluoridovou zubní pastu.
Používejte správnou techniku čištění zubů. Když budete zuby dřít do běla, budete mít zuby bílé, ale zato si během toho poškodíte Vaše dásně. Držte Váš kartáček tak, jako byste drželi tužku, konečky palce a dvou nebo tří prstů. Během čištění naklánějte kartáček asi v úhlu 45 stupňů směrem k dásním, a pak jím pohybujte malými krouživými pohyby po celém povrchu každého zubu jak na jejich zevní straně, tak i na jejich vnitřní straně směrem k jazyku.
• Čistěte si i Váš jazyk. To Vám zabere jen několik málo sekund a na jazyku se přitom uchovávají bakterie podobně jako jsou na dásních a na zubech.
Kompletní čištění zubů by Vám mělo zabrat tak asi dvě až čtyři minuty. Zuby si čistěte nejméně dvakrát denně a rozhodně si je vyčistěte před spaním.

Čištění zubů

Čištění zubů patří k Vaší obraně prvé linie proti tvorbě zubního plaku, který se postupně tvrdí, a stává se z něj zubní kámen (který může odstranit jen Váš zubní lékař), a který následně vede k zubnímu kazu, onemocnění dásní a k vypadávání zubů.
• Používejte správný kartáček. Nejlepší je kartáček s malou hlavou: může se dostat do těsných mezizubních prostorů lépe než kartáček s velkou hlavou. Štětiny by měly být měkké a zaoblené. Kupujte si nový kartáček každé dva měsíce, protože štětiny se používáním opotřebovávají.

Jak vyzrát na zubní kaz?

Zubní kaz trápí lidi na celém světě bez ohledu na rasu, věk či pohlaví. Nejde vlastně o nic jiného, než o infekční onemocnění. Občas se vyskytují lidé, jejichž chrup je zcela prostý kazu, není ale bohužel známo proč. Tvorbě zubního kazu můžeme zabránit pravidelným čištěním zubního povrchu, při kterém se stírá zubní plak. Právě v něm žijí bakterie, které nahlodávají sklovinu (povrch zubu), a to díky kyselinám, které produkují. Stavebním kamenem plaku jsou cukry, obsažené v potravě.

Bez čichu by bylo naše vnímání ochuzené

Bez čichu je naše vnímání světa ochuzené. Nejenže neoceníme vůni květin, ale ani si nevychutnáme dobré jídlo. To jak nám totiž chutná, je totiž vzájemná výslednice chuťových a čichových smyslových buněk. Příčiny poškození čichu jsou velice různorodé. Zcela výjimečně jde o vrozený defekt, například u albínů. Mnohem častěji jde o výsledek infekce, a to jak bakteriální tak virové. Jejím častým projevem je „obyčejná rýma“..

Snažme se překonat svou pohodlnost a jděme dětem vlastním příkladem. Jistě, máme málo času. Ale jakmile začnou děti dospívat, budou vyžadovat jinou společnost než tu naši. Buďme proto vděčni, dokud s námi chtějí třeba i větší děti trávit např. dovolenou. Užívejme si společných pěkných chvilek a prožívejme je radostně. Je to naše zásoba pro chvíle nepohody.
Ukazujme dětem, že jenom zdravý a spokojený jedinec může dosáhnout plnosti života, že peníze a předměty nenahradí zdraví, lásku ani zázemí, které potřebuje každý člověk.

Generace současných dětí je zatížena rychlým vývojem světa informatiky a sdělovacích prostředků. Ve škole prosedí třetinu dne většinou bez větší možnosti pohybu, s těžkou taškou učení jdou domů a není výjimkou, že druhou polovinu dne prosedí u počítače nebo u televize. Vadné držení těla, zhoršení zraku, bolesti hlavy, únava, nechutenství či naopak obezita bývají výsledkem takového denního režimu. Braňme tomu, dokud je čas!

Nedivme se,

že dnes již čtrnáctileté děti mají problémy se žlučníkem, slinivkou, či ledvinovými kameny. Potíže tzv. středního věku se skutečně u mnohých přesunují do věku dětského. A je to nepochybně zaviněno špatným životním stylem. Méně jíst a více se hýbat by se mělo stát heslem člověka jedenadvacátého století! Ve všech vyspělých státech je čím dál větší procento lidí postiženo civilizačními chorobami. Souvisí to se stupněm rozvoje blahobytu. V zemích rozvojových sice lidé umírají např. na infekční choroby, ale infarkty, cukrovka, rakovina zažívacího traktu apod. se nevyskytují zdaleka tak často jako u nás. Tamní lidé mají totiž málo jídla a hodně pohybu.

Snažme se děti vést také ke sportu. Investujme finančně raději do toho, co děti baví, podporujme a účastněme se společně sportovních aktivit a dovolených. Je to daleko lepší, než dávat dětem tučné kapesné a kupovat jim věci, abychom omluvily svůj nedostatek času pro ně.
Je vhodnější dát si k večeři chleba s máslem a pažitkou a hrníček bylinkového čaje a společně si u večeře popovídat, než odjet autem na večeři typu hranolky a autem opět odjet domů k televizi.

Co se v mládí naučíš...

Největší vliv na formování osobnosti dítěte máme do jeho šesti let. Proto bychom měli vést děti ke zdravému a rozumnému životnímu stylu od nejútlejšího věku. I po šestém roce se samozřejmě osobnost dále formuje, ale čím dál později je těžší dítě výrazně ovlivnit. Nebojme se puberty a dospívání, kdy to občas vypadá, že naše snahy přišly vniveč. Děti se většinou po tomto pubertálním „období vzdoru“ samy vrátí k tomu, k čemu byly vedeny. A co je nejdůležitější – předají to jednou svým dětem.

Bylo by rovněž vhodnější konzumovat ve větší míře plody naší tuzemské „výroby“, či alespoň klimatické zóny. Měli bychom jíst také vždy to, co momentálně příroda dává – tedy v sezóně jahod jíst jahody, v létě rybíz, angrešt, meruňky, na podzim jablka, hrušky, švestky, ořechy. Jsou lidé, kteří si denně kupují různé tropické ovoce, polykají vitaminové pilulky, jednou týdně jdou do posilovny nebo si zahrají tenis a přitom se necítí zdrávi. Chybí řád, pravidelnost a skromnost v jídelníčku i v životě.

škoda,

že jsme zapomněli na jídla a koření, která se běžně vařila ještě na začátku našeho století. Měli bychom omezit maso a uzeniny a vrátit se k pohance, jáhlům, prosu, kroupám, kořenit majoránkou, bazalkou, kmínem, zázvorem, tymiánem, pažitkou, petrželkou. Místo toho používáme různá ochucovadla, která zatěžují játra – naši jedinou a zcela nenahraditelnou detoxikační jednotku. Konzervační látky, které jsou obsaženy ve většině hotových pokrmů, jsou i silným alergenem a pro děti jsou zcela nevhodné. Ostatně na takových výrobcích bývá uvedeno, že jsou pro děti do 3 let zakázány.

Na to,

jak málo někteří z nás vydávají energie, by měli konzumovat tak třetinu toho, co běžně snědí. I pro nás, lidi, platí stejná pravidla, jako pro jiné živočichy v přírodě. Nejsme-li přejedení, jsme bystřejší, čilejší a dokonce i pohyblivější. Po jídle, nebo dokonce po přejedení, se tlumí mozková aktivita, neboť organismus vrhá své síly na trávení většinou neodpovídající kvantity jídla. Je zcela jasně vědecky prokázáno, že jedinci, kteří se živí jednoduchou skladbou potravy a řídí se heslem našich babiček „jez do polosyta, pij do polopita“, se dožívají vyššího věku v plném zdraví. A o to jde – dožít alespoň v relativním zdraví, nebýt předčasně odkázán na pomoc ostatních lidí a netrpět v závěru života nadměrnými bolestmi a obtížemi.

Co vařívaly naše prababičky

Je velká škoda, že opouštíme zvyky našich předků a zapomínáme na ně. Jsou to totiž zkušenosti ověřené generacemi a fungují. To se týká samozřejmě i jídla. Škoda, že jsme zapomněli na jídelníček našich babiček a prababiček. I v jídle platí – čím jednodušší, tím lepší. Jíst se má, když má člověk hlad, a ne když má chuť na něco dobrého. To samozřejmě platí pro děti, ale někdy hlavně pro dospělé. Dospělí jedinci jsou totiž už vyvinutí, a potravu potřebují k tomu, aby se udrželi v provozní teplotě.

Jsme zavaleni množstvím informací,

ale stále se lidem nedaří oddělit „zrno od plev“. V televizních reklamách jsou prezentovány výrobky, které obsahují cukr, trochu mléka a různé konzervační prostředky jako velmi vhodné pro děti. Zrovna tak, kdo nepije sprite či colu, není tak úplně v obraze, „co je správné“.
Je na nás, rodičích, prarodičích, učitelích, lékařích, abychom dětem ukazovali, co správné je, a co není, a jak se v tom mají orientovat. Je třeba dětem vštěpovat, že zdraví je dar, o který se musíme starat, nehazardovat s ním. Důležitá je radost z práce, ale také radost z toho, že třeba můžeme někomu pomoci. Člověk, který je sám se sebou vyrovnaný, dokáže svůj život lépe prožít. Psychika přímo souvisí s naším fyzickým stavem a navzájem se ovlivňují. Proto by se duševní hygiena neměla zanedbávat.

Proč máme méně jíst a více se hýbat

Dnes sice většina lidí ví, jak se zdravě stravovat, ale málokdo to opravdu realizuje. A to bohužel i tehdy, dojde-li skutečně k poškození organismu a dieta je v podstatě jedním ze základních předpokladů nápravy.
Většina lidí se nerozmyslí, jak a čím by se měla chránit před zátěží potravou. Nadměrným přejídáním a špatnou skladbou stravy i nedostatečnou fyzickou aktivitou si vytváříme předpoklady k tomu, jak nejhůře strávit druhou polovinu života a stáří. Poškození organismu se samozřejmě projeví až po letech, a to bývá někdy pozdě!
Na to, abychom mohli strávit druhou polovinu života a stáří co nejméně traumatizujícím způsobem, se musíme aktivně připravovat již od mládí. Začít se má již v dětském věku tak, aby se dětem zdravý životní styl stal normální součástí života, aby ho braly jako správný a přirozený. V některých rodinách, a bohužel i v médiích, se za naprosto normální a přirozené považuje kouření, konzumace alkoholických nápojů, vysedávání u televizní obrazovky. Navíc je útočeno na sebevědomí a smysly dětí i dospělých reklamními šoty ve smyslu, že jen ten je „in“, když pije to či ono, má to či ono auto apod. Určitá skromnost, sebekázeň, soucítění, to vše by mělo platit paušálně – a to i v jídle.

A pak nesmíme zapomínat ani na lidi, kteří trpí obezitou jako nemocí. Tento případ je velmi smutný, protože tito lidé za svoje nadbytečná kila nemůžou a přitom se jim jen těžko brání. A takovýchto lidí přibývá, aniž bychom si tuto skutečnost uvědomili. Tento jev je vyvoláván tím, že svou obezitu jaksi ukládáme do našich buněk a tedy i genetické výbavy našich dětí a tím prakticky zvyšujeme pravděpodobnost toho, že naše děti budou tíhnout minimálně ke zhoršenému spalování tuků.
A ještě jednou věcí, kterou bych zde rád uvedl jsou toxiny. Ač si to mnozí neuvědomují, tak toto jsou látky, které vedou ke vzniku mnoha nemocí a problémů (u mužů zhoršují potenci...) nebo spouští v mnoha případech i rakovinu. Tyto látky patří k dalším (např. vedle těžkých kovů jako je olovo nebo železo), které se v našem těle ukládají, protože není v naší genetické výbavě takováto množství likvidovat...

Z d r a v í

Stejně tak je i velkým problémem dneška civilizační nemoc západní kultury - obezita nebo i třeba jen nadváha. Asi není třeba podotýkat, že lidem, kteří trpí vyšší váhou, hrozí kromě posměchu okolí i zvýšené nebezpečí infarktů, žloutenky a jiných třeba i kardiovaskulárních chorob. On ale dnes životní styl vyloženě nahrává nadváze. Mnoho lidí sedí celý den v kanceláři a je rádo, že se dostane na čerstvý vzduch alespoň při cestě z práce. A na nějaké posilovny, běhání, kolo nebo třeba plavání v krytých bazénech nezbývá nálada, čas a ani energie. Otázkou tedy zůstává, jestli lidé při velkém příjmu kalorií mají i jejich přiměřený výdej na druhé straně. Odpovídat asi není třeba. Většinou tomu tak nebývá. A bohužel se nadváha čím dál víc týká i dětí. Jejich životní styl by mohl být velmi pestrý, plný sportu a pohybu. Jenže lákadla ve formě televize, surfování po internetu, play stationů a jiných dosti pasivních zábav jsou pro některé děti příliš silná a doplní-li tento způsob života ještě návštěvami McDonaldů, KFC či pojídáním chipsů večer (často i přes den) u televize, tak zákonitě tyto děti nemohly být štíhlé.

Máte zdravotní problémy?

V dnešní době nic výjimečného. Životní prostředí nám napomáhá ničit své zdraví, což je naše nejcennější věc. Nic cennějšího nemáme. Peníze se dají vždy vydělat, ale zdraví se v mnoha případech už vrátit zpátky nedá. Většina z nás denně prožívá stres. Někteří se mu nevymaní ani v prostředí domova. Práce je provází po celý den a možná, že se jim i zdá o tom, co zase někde zapomněli udělat nebo neudělali správně.
Dalším faktorem, který působí na naše zdraví je i špatné životní ovzduší. A hladiny SO2, NOx či prachu můžeme sledovat denně v předpovědi počasí nebo na internetu. Pak na nás samozřejmě působí i hluk, který je všudypřítomný nejen ve městech, a další a další stresující nebo zdraví škodlivé faktory. Většina z nás si říká, že se dá jen velmi málo bránit těmto nežádoucím vlivům na člověka. Ale je to velký omyl!

Zásada číslo tři

Počítat s tím, že na mne každý den čeká v průměru jeden blbec, který je připraven zkazit mi náladu. A jestli se na to setkání dokážu ráno psychicky připravit, tak se mu to nepodaří.

Tři zásady pro udržení zdraví

Zásada číslo jedna


Nic není problém. A jestliže problém je, okamžitě ho vyřeším. Nejde-li to, pak to není problém, ale neřešitelná blbost.


Zásada číslo dvě


Trvalý úsměv. Usmívat se za všech okolností, i když je málem do pláče. Chce to jen tu kázeň a funguje to.

5. Sex je okamžitý lék na migrénu a depresi.
Uvolňuje do krevního oběhu přirozený endorfin, který vám navozuje euforii a zanechává ve vás pocit blaženosti.
6. Čím víc sexu máte, tím se stáváte žádanější.
Sexuálně aktivní tělo produkuje významné množství látek zvaných feromony. Tyto jemné “sexuální parfémy” přivádějí opačné pohlaví téměř k šílenství a k myšlenkám na milování.
7. Milování je nejbezpečnější sedativum na světě.
Je 10x efektivnější než diazepam.
8. I každodenní vášnivé líbání přináší perfektní psychické uvolnění.
Podporuje vyplavování zbytku jídla ze zubů slinami a snižuje hladinu kyseliny, která zapříčiňuje
zubní kaz a předchází tvorbě zubního povlaku.
9. Skvělé milování zmírňuje bolesti hlavy a uvolňuje napětí, které způsobuje zúžení mozkových cév.
10. Milování může uvolnit i ucpaný nos.
Sex je přírodní anti-astmatikum. Pomáhá bojovat s astmatem a sennou rýmou.

1. Sex je lékem na krásu.
Vědecké testy objasnily, že při milování se produkuje množství estrogenu, který dává vlasům přirozený lesk a pokožce hebkost.
2. Něžné milování snižuje riziko vzniku dermatitidy, vyrážek a kožních skvrn.
Produkovaný pot rozšiřuje póry a vaše pokožka doslova září.
3. Vášnivé milování spálí veškeré kalorie z předcházející romantické večeře.
4. Sex je jeden z nejbezpečnějších sportů, který se dá provozovat.
Protáhne a posilní každičký sval ve vašem těle. Je o mnoho příjemnější než běhání v parku (nepotřebujete žádný speciální oděv ani obuv).