Rozvoj obezity

Podobným problémem je zkrmování kuchyňského odpadu. Také bylo zjištěno, že častější krmení během dne snižuje tendence k ukládání tuku. Samozřejmě celkový součet nutriční hodnoty všech krmení během dne musí odpovídat metabolickým potřebám zvířete.
Obezita se vyvíjí ve dvou fázích. První fáze je dynamická a zvíře při ní zvyšuje svoji hmotnost (nadměrný příjem energie).
Pokud tato fáze nastane v období růstu nebo pokud je nadbytek energie velmi vysoký dochází ke zvyšování počtu tuk. buněk (hyperplastická obezita).

Vnější

faktory se na rozvoji obezity podílejí daleko větší měrou. Nejvýznamnějším faktorem je chutnost jídla spojená s podáváním krmení ad libitum (bez omezení). Tuk jako zdroj energetické hodnoty krmení je nejvíce zodpovědný za vznik obezity a současně spoluvytváří chutnost potravy. V této kombinaci je potom absolutní zvýšení obsahu tuku v potravě výrazným rizikem. Tendence majitelů orientovat se při výběru potravy spíše podle komerčních charakteristik potravy (reklama, balení, textura, konzistence, vůně) než podle nutričních charakteristik pouze podporuje tato rizika.

Změny v příjmu potravy

Příjem potravy je regulován komplexním systémem vnitřních a vnějších kontrolních mechanismů.
• Vnitřní faktory: apetit, pocit hladu nebo nasycení, mechanická stimulace trávicího aparátu, fyziologické odpovědi na podobu a vůni jídla, změny v plazmatických koncentracích specifických živin a hormonů
• Vnější faktory: dostupnost krmení, přítomnost dalších zvířat při krmení, častost a množství krmení, složení a chutnost diety

Stáří

S rostoucím věkem se snižují metabolické potřeby organismu a celkově klesá i úroveň aktivity. Chuť k příjmu potravy je zachována beze změn. Pokud se nesníží kalorická hodnota krmení vznikají tendence ke vzniku nadváhy.

Genetika
U některých plemen je zvýšené hromadění tuku a tendence k obezitě plemennou predispozicí. Mezi nejvýrazněji ovlivněná plemena patří labrador retrívr, kokršpaněl, německý ovčák, foxteriér a boxer.

Kastrace

Ranná kastrace, často doporučovaná veterináři, se provádí ve věku, kdy se snižují energetické potřeby organismu. Při nezměněném příjmu potravy a při snížené sexuální aktivitě se vytvářejí predispozice pro vznik obezity. V dospělosti se při každém hárání u nekastrovaného zvířete snižuje krátkodobě příjem krmiva vlivem zvýšené hladiny estrogenu. U kastrovaných zvířat tato období fyziologického hladovění nenastávají a opět se zvyšuje riziko nadměrného příjmu energie.

Hormonální onemocnění

Na zvyšování hmotnosti se podílejí dvě onemocnění žláz s vnitřní sekrecí. Hypotyreóza (nedostatečná funkce štítné žlázy), která postihuje zejména psy (zlatý retrívr, irský setr, buldog, basenji, španělé) a hyperadrenokorticismus (Cushingův syndrom, nadměrná produkce hormonů nadledvinek) pozorovaný nejčastěji u psů ve středním a starším věku (pudl, jezevčík, boxer, boston teriér, grifonek).

Příčiny obezity

• . Hyperplastická obezita je terapeuticky daleko hůře zvladatelná, počty buněk nelze snížit a jejich tendence k hypertrofii je výrazná.

Obecně je příčinou nadváhy nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Tato dysbalance může nastat na základě mnoha faktorů, které lze rozdělit do dvou velkých skupin:
• Endogenní (vnitřní): věk, pohlaví a stav reprodukce, hormonální predispozice, genetické predispozice
• Exogenní (vnější): úroveň aktivity, vnější vlivy na příjem potravy, složení a chutnost diety, životní styl
Většina typů obezit nevzniká na základě jednoho faktoru, často se jedná o multifaktoriální záležitost.

Typy obezity

Obezita je jedním z vyvolávajících faktorů zátěžových ortopedických onemocnění (artróza). Byl prokázán vztah mezi obezitou a rozvojem glukózové netolerance a diabetu (cukrovka).

• Hypertrofická: prosté zvětšování tukových buněk následkem akumulace tuku
Hyperplastická: zvětšení velikosti a počtu tukových buněk. Pro tvorbu tukových buněk jsou nejdůležitějšími obdobími puberta a růst organismu. V dospělosti se počet buněk již nemění. Buňky, jejichž tvorba byla nastartována v období růstu, si zachovávají stimuly ke kumulaci tuku i v dospělosti

Tabulka

standardních hmotností některých plemen

Plemeno pes fena

Baset 30 – 34 23 – 30
Beagle 8 – 10 7 - 9
Boxer 25 – 32 23 - 27
Čivava 1 – 3 1 - 3
Kokršpaněl 11 – 14 9 - 11
Kolie 30 – 34 23 - 30
Jezevčík 7 – 10 7 - 10
Dalmatin 23 – 30 20 - 25
Dobrman 30 – 36 25 - 32
Něm. ovčák 34 – 41 30 - 36
Lab. retriever 30 – 36 25 - 32
Pudl 23 – 27 20 - 25
Rottweiler 36 – 43 32 - 39
Sib. husky 20 – 27 16 - 23

Udržení

optimální hmotnosti a prevence obezity
Návyky získané během hubnutí musí být udrženy v další životě zvířete (žádné pochoutky, kuchyňské zbytky, zvýšená zátěž, balancovaná dieta pro dospělé psy v odpovídajícím množství nebo nízkokalorická dieta). Hmotnost zvířete musí být trvale monitorována. Prevence obezity je v mnoha případech celoživotní bitva s tendencí k překrmování nebo překrmování se a sníženou zátěží zvířete.

Dieta

Diety používané pro redukci hmotnosti jsou založeny na snížení obsahu tuku a jeho nahrazení stravitelným komplexním sacharidem nebo nestravitelnou vlákninou
Úplné hladovění jako metoda hubnutí se nepoužívá vzhledem k nebezpečí zdravotních komplikací (metabolická acidóza), snížení aktivity střevního systému a vzhledem k velké pravděpodobnosti znovunabytí původní hmotnosti po skončení hladovky.

Dieta:

restrikce kalorií na 60-70% metabolických požadavků výchozí hmotnosti obézního jedince, vážení zvířete každý týden, kontrola u veterináře po 2-3 týdnech, doporučuje se krmit komerční diety (snadné určení kalorické hodnoty)

Příklad výpočtu kalorických potřeb:

Obézní pes, 30 kg: kalorické potřeby 145x W 0,67 W…….hmotnost v kg
145 x 30 0,67 = 1415,9 kcal/den

Redukce na 60%: 0,6 x 1415,9 = 850 kcal/den

Modifikace chování:

změna veškerých aktivit majitele spojených se zvyšování hmotnosti zvířete: nezkrmovat kuchyňský odpad, zamezit přístup k energicky bohaté potravě, přestat podávat psí sušenky a další pamlsky, nemít zvíře v kuchyni při přípravě jídel, nemít zvíře v jídelně při stolování, krmení psa vždy ve stejnou hodinu každý den, rozdělit krmení na několikrát denně
Zátěž a cvičení: zvýšená zátěž umožňuje větší energetický výdej, snižuje fyziologickou potřebu krmení, mění kompozici tělesných tkání. Režim aktivity by měl denní, s postupem času se může zátěž zvyšovat. Komplikací může být zdravotní stav zvířete vyžadující klid (artróza).

Management obezity

• Snížení hmotnosti
• Udržení optimální hmotnosti a prevence nového zvýšení

Snížení hmotnosti
Snížit hmotnost obézního zvířete je možné dosáhnout ustanovením negativní energetické rovnováhy (příjem nižší než výdej). Negativní energetickou rovnováhu lze ustanovit snížením energetického příjmu, zvýšením výdeje nebo kombinací obou. Snižování hmotnosti musí proběhnout během několika týdnů, ale současně nesmí dojít k narušení zdravotního stavu. Za optimální snižování váhy se považuje 1-3% výchozí hmotnosti během jednoho týdne do dosažení předem určené optimální hmotnosti. Variace jsou dány věkem a zdravotním stavem zvířete.
Veškeré redukční programy zahrnují modifikaci chování, diety a zátěže zvířete.

Hodnocení a diagnóza obezity

• Srovnání současné a předchozí hmotnosti (zejména po dosažení dospělosti), porovnání hmotnosti a plemenného standartu
• Odhad množství tukové tkáně: palpace nad žeberními oblouky a na spodní straně břicha, u výrazně obézního zvířete nejsou žebra hmatná nebo jenom s velkými obtížemi, tuková depozita v bederní krajině (ztráta pasu) a u kořene ocasu. U koček se tuk hromadí v tříselné krajině.

Rozvoj obezity

Obezita se vyvíjí ve dvou fázích. První fáze je dynamická a zvíře při ní zvyšuje svoji hmotnost (nadměrný příjem energie). Pokud tato fáze nastane v období růstu nebo pokud je nadbytek energie velmi vysoký dochází ke zvyšování počtu tuk. buněk (hyperplastická obezita). Snížení váhy a její udržení v optim. mezích je v takovém případě velmi složité. Druhá fáze obezity je charakterizována vytvořením nové rovnováhy v energetickém příjmu a výdeji. Zvíře je obézní a svoji hmotnost již nezvyšuje.

Vnější faktory

se na rozvoji obezity podílejí daleko větší měrou. Nejvýznamnějším faktorem je chutnost jídla spojená s podáváním krmení ad libitum (bez omezení). Tuk jako zdroj energetické hodnoty krmení je nejvíce zodpovědný za vznik obezity a současně spoluvytváří chutnost potravy. V této kombinaci je potom absolutní zvýšení obsahu tuku v potravě výrazným rizikem. Tendence majitelů orientovat se při výběru potravy spíše podle komerčních charakteristik potravy (reklama, balení, textura, konzistence, vůně) než podle nutričních charakteristik pouze podporuje tato rizika. Podobným problémem je zkrmování kuchyňského odpadu. Také bylo zjištěno, že častější krmení během dne snižuje tendence k ukládání tuku. Samozřejmě celkový součet nutriční hodnoty všech krmení během dne musí odpovídat metabolickým potřebám zvířete.

změny v příjmu potravy

Příjem potravy je regulován komplexním systémem vnitřních a vnějších kontrolních mechanismů.
• Vnitřní faktory: apetit, pocit hladu nebo nasycení, mechanická stimulace trávicího aparátu, fyziologické odpovědi na podobu a vůni jídla, změny v plazmatických koncentracích specifických živin a hormonů
• Vnější faktory: dostupnost krmení, přítomnost dalších zvířat při krmení, častost a množství krmení, složení a chutnost diety

Stáří

S rostoucím věkem se snižují metabolické potřeby organismu a celkově klesá i úroveň aktivity. Chuť k příjmu potravy je zachována beze změn. Pokud se nesníží kalorická hodnota krmení vznikají tendence ke vzniku nadváhy.

Genetika
U některých plemen je zvýšené hromadění tuku a tendence k obezitě plemennou predispozicí. Mezi nejvýrazněji ovlivněná plemena patří labrador retrívr, kokršpaněl, německý ovčák, foxteriér a boxer.

Kastrace

Ranná kastrace, často doporučovaná veterináři, se provádí ve věku, kdy se snižují energetické potřeby organismu. Při nezměněném příjmu potravy a při snížené sexuální aktivitě se vytvářejí predispozice pro vznik obezity. V dospělosti se při každém hárání u nekastrovaného zvířete snižuje krátkodobě příjem krmiva vlivem zvýšené hladiny estrogenu. U kastrovaných zvířat tato období fyziologického hladovění nenastávají a opět se zvyšuje riziko nadměrného příjmu energie.

Hormonální onemocnění

Na zvyšování hmotnosti se podílejí dvě onemocnění žláz s vnitřní sekrecí. Hypotyreóza (nedostatečná funkce štítné žlázy), která postihuje zejména psy (zlatý retrívr, irský setr, buldog, basenji, španělé) a hyperadrenokorticismus (Cushingův syndrom, nadměrná produkce hormonů nadledvinek) pozorovaný nejčastěji u psů ve středním a starším věku (pudl, jezevčík, boxer, boston teriér, grifonek).