rodina

Jsme rodina všežravá s výrazným zaměřením na českou kuchyni. Znáte to. Svíčková omáčka s šestnácti knedlíky, flákem hovězího a ne zrovna malým množstvím brusinek, kynuté jahodovo meruňkovo švestkové knedlíky s kopcem strouhaného tvarohu, s křupajícím cukrem mezi zuby a vydatně ožluceno rozpuštěným máslem, pečené vepřové sypané tymiánem a podobnou trávou, samozřejmě se zelím a bramborovým knedlíkem, halušky s rozpuštěnou nivou a důkladně prosmaženou slaninou, domácí zabijačka, pivo a tak podobně.
Do tohoto ráje obžerství jsme přivedli miminko s blíže neurčenou chorobou. Verdikt lékařů byl drtivý: zdravá strava, bezlepková, kukuřičná, nemastná, neslaná, nesladká. Byla to pro nás rána. Nejen to, že je dítě nemocné, ale i vědomí, že nic nemůže být jednoduché. Jak to budeme dělat s jídlem, až pojedeme třeba na dovolenou? Nebo jen na návštěvu? Kde ty potraviny shánět? Jak z nich vařit, aby to bylo aspoň trochu k snědku? Kde na to vzít čas?